Standard FCI

Kavkazský pastevecký pes, Caucasian Ovcharka, Kaukasischer Schäferhund, Kaukasische Owtscharka


PŮVOD: Rusko.
DATUM PUBLIKACE PŮVODNĚ PLATNÉHO STANDARDU: 30.01.85
POUŽITÍ: Pastevecký pes, strážní a obranný pes.

KLASIFIKACE FCI:
Skupina 2- Pinčové a knírači, molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Sekce 2.2- Molossi, horští psi.
Bez pracovních zkoušek.

CELKOVÝ VZHLED:
Kavkazští ovčáci jsou více než středně velcí případně velcí psi od silné až
po hrubou tělesnou stavbu, jsou od přírody ostří a k cizím lidem nedůvěřiví.
Tyto zvláštnosti, a navíc jejich vytrvalost, nenáročnost a schopnost přizpůsobit
se v nejrozdílnějších povětrnostních podmínkách, nabízejí možnost používat kavkazské ovčáky v téměř všech klimatických pásmech Sovětského svazu. Nejvíce rozšířeni jsou kavkazští ovčáci v gruzínské, arménské a ázerbajdžánské svazové republice, v Kabardino - Balkarské autonomní republice, Dagestánu
a Kalmycké republice, dále ve stepních oblastech severního Kavkazu a v oblasti kolem Astrachánu. V Zakavkazských oblastech jsou psi většinou mohutnější, ve stepních oblastech naproti tomu lehčí, vysokonozí, často dokonce i krátkosrstí.
 
CHOVÁNÍ/CHARAKTER (POVAHA):
Silná, vyrovnaná, klidná. Povahový typ s dobře vyhraněnou obrannou reakcí, projevovanou v aktivní formě. Ostrost a nedůvěra k cizím lidem jsou typické.
 
KONSTITUČNÍ TYP: Silný, případně hrubě silný zjev s masivní stavbou kostí a silným svalstvem. Kůže je silná, ale elastická.
INDEX KOSTNATOSTI:
( t.j. obvod nadprstí x 100 děleno kohoutkovou výškou): psi 21-22, feny 20-22.
INDEX FORMÁTU:
(Poměr délky těla x 100 děleno kohoutkovou výškou): 102 - 108.
RODOVÝ TYP:
Dobře výrazný. Psi jsou větší a masivnější. Feny jsou menší a lehčí stavby.

HLAVA
LEBEČNÍ ČÁST:
Lebka: Masivní, s širokou lebkou a silně vyvinutými lícními kostmi. Široké ploché čelo, půlené lehkou brázdou.
Stop: Přechod od lebeční části k nosní partii je slabě výrazný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Čenich: Silný, široký, černý. U bílých a světle pšeničně zbarvených jedinců je přípustný i hnědý.
Morda(krajina obličejová, partie nosu): Kratší než lebeční část, sotva znatelně se zužující.
Pysky: Silné, ale uzavřené a suché.
Chrup: Bílý, velký, dobře vyvinutý, pevně k sobě přiléhající zuby. Nasazení řezáků leží v jedné linii. Nůžkový skus.
Oči: Tmavé, středně velké oči oválného tvaru, hluboko vsazené.
Uši: Svěšené, vysoko nasazené, vždy krátce kupírované.
Krk: Velmi silný a krátký. Nepříliš vysoko nesený, asi v úhlu 30-40o k hřbetní linii.

TĚLO:
Kohoutek: velmi široký, svalnatý, znatelně odsazen od hřbetní partie.
Hřbet: velmi široký, rovný, svalnatý.
Bedra: Krátká, široká, poněkud klenutá.
Zadek: Široký, svalnatý, téměř vodorovný.
Hruď: Široká, hluboká, poněkud klenutá.Spodní linie leží ve výšce lokte nebo poněkud níže.
Břicho: Mírně vytažené.
Ocas: Vysoko nasazený; je-li svěšeně nesený dosahuje hlezeního kloubu; může
být srpovitý, kroužkovitý případně háčkovitý. Kupírovaný ocas je přípustný.

KONČETINY:
PŘEDNÍ KONČETINY: Při pohledu zepředu přímé a rovnoběžné.
Úhel ramena a paže je asi 1000.
Předloktí: Přímé, mohutné, středně dlouhé.
Záprstí: Krátké, mohutné,kolmo stojící pouze mírně ustupující.
Délka předních běhů až k loktu činí něco více než polovina kohoutkové výšky.
Index výšky činí 50-54.

ZADNÍ KONČETINY: Při pohledu zezadu přímé, rovnoběžné.
Kolenní kloub: Při pohledu ze strany poněkud vystrčený.
Bérce: Krátké.
Hlezenní kloub: Silný, široký, a poněkud vystrčený.
Nadprstí: Mohutné, kolmo stojící.
Při stání je nejsou zadní končetiny vzadu zapřené. Kolmice má vycházet z hrbolu sedací kosti přes střed hlezenního kloubu a procházet nadprstím.
Tlapy (přední i zadní): Velké, oválného tvaru, klenuté, prsty dobře přiléhají
k sobě.

MECHANIKA POHYBU: Volný, obvykle rovnoměrný, klidný chod. Typický způsob pohybu je krátký klus, při zrychlení (akceleraci) přechází v poněkud neohrabaný cval. Končetiny se musí při pohybu pohybovat přímo a rovnoběžně, přičemž přední více směřují ke střední linii. Klouby předních i zadních končetin
se lehce protahují. Hřbet a kříž poddajně pérují. Kohoutek a zadek mají při klusu setrvávat ve stejné úrovni.

SRST
JAKOST SRSTI: Srst je rovná, hrubá se silně vyvinutou světlejší podsadou.
Na hlavě a přední straně končetin je srst kratší a pevně přilehlá.
Rozlišujeme tři druhy srsti:
a) Dlouhosrstý s prodlouženou krycí srstí: Dlouhá srst tvoří na krku druh hřívy, na hýždíchdobře vyvinuté kalhoty a zadní strany běhů jsou silně porostlé.Dlouhá srst pokrývá ocas ze všech stran, což mu dodává tlustý a huňatý vzhled.
b) Krátkosrstí: s hustou, poměrně krátkou srstí, bez hřívy, porostlých běhů, kalhot a praporovitého ocasu.
c) Přechodný typ: prodloužená srst, ale bez hřívy, porostlých běhů, kalhot
a huňatého ocasu.

BARVA: Různě šedá; rozmanité, světlé až rezavé odstíny, také rezavá, slámově žlutá, bílá, zemité barvy, žíhaná, ale také strakatá a tečkovaná.

VELIKOST: Kohoutková výška: Psi ne méně než 65cm, feny ne méně než 62cm.

VADY: Každá odchylka od shora uvedených bodů musí být považována
za chybu, jejíž ohodnocení by mělo být v přesném poměru ke stupni
Odchylky:
  • Lenost, důvěřivost k cizím lidem.
  • Poněkud lehčí nebo příliš houbovitá stavba těla.
  • Lehké odchylky od uvedených indexů.
  • Nepatrné odchylky od rodového typu, feny typu samčího.
  • Hlava nedostatečně široká a masívní.
  • Lebka příliš silně klenutá, příliš příkrý nebo příliš plochý stop.
  • Čenich krátký nebo podlouhlý.
  • Pysky ne ostře řezané, převislé.
  • Věku neodpovídající opotřebování zubů. Odlámané zuby, nenarušující správný skus. Chybění ne více než dvou prvních premolárů nebo jednoho prvního a jednoho druhého premoláru. Lehce nažloutlá zubní sklovina.
  • Světlé oči, lehce svěšená spodní víčka. Oční zákal.
  • Níže nasazené ucho, nekupírované uši.
  • Delší, příliš slabý krk.
  • Slaběji vyvinutý, nikoli nad hřbetem nasazený kohoutek.
  • Měkký, klenutý nebo úzký hřbet.
  • Prodloužený, přímý nebo přespříliš klenutý kříž.
  • Nedostatečně svalnatý nebo svažující se zadek.
  • Poněkud zploštělý hrudní koš; jeho spodní linie nedosahuje lokte.
  • Příliš silně vtažené nebo svěšené břicho.
  • Přední končetina: Nepatrné odchylky ve vztahu k ramennímu úhlu, poněkud zkrácené nebo prodloužené přední paže, lehce vybočené lokty, lehce          se v pohybu ven vytáčející tlapy, příliš skloněné zápěstí.
  • Zadní končetina: Z pohledu zezadu ne zcela rovnoběžné zadní běhy, tj. lehká X respektive O - nohatost. Příliš široký nebo úzký postoj. Příliš přímé, nebo příliš dlouhé zadní běhy.
  • Měkké nebo příliš protáhlé tlapy, vlčí drápy.
  • Odchýlení od normálních forem pohybu (došlapávání dovnitř nebo ven). Nedostatečné protažení kloubů. Neohebný pohyb zad a kříže. Při klusu povznesený zadek. Lehké házení hřbetu ( s házením zadní části).

TĚŽKÉ VADY:

  • Bázlivost (zbabělost), silný flegmatismus, chybějící ostrost.
  • Příliš lehká, případně příliš ochablá stavba těla.
  • Silné odchylky od udaných indexů.
  • Silné odchylky od rodového typu, psi typu fen.
  • Lehká, úzká hlava se špičatým čenichem, neodpovídající ostatní stavbě těla.
  • Ohrnutý nos.
  • Malé, prořídlé, nedostatečně vyvinuté zuby. Nasazení řezáků není v jedné linii. Zuby se silně poškozenou sklovinou.
  • Odlišná barva očí, svěšená spodní víčka, která částečně obnažují rohovku.
  • Prohnutý nebo vyklenutý hřbet.
  • Dlouhý, prověšený nebo silně vyklenutý kříž.
  • Úzký, krátký nebo silně se svažující zadek.
  • Plochý, úzký, nedostatečně vyvinutý hrudní koš.
  • Přední končetina: přímé nebo ostré zaúhlení ramen, křivené nebo příliš slabé předloktí, silně ven vybočující lokty, krajně slabá zápěstí, pří pohybu silně ven házející tlapky, křivonohost jednoho nebo obou předních běhů.
  • Zadní končetina: silně výrazná odchyka od rovnoběžnosti. Nedostatečně zaúhlené běhy, šavlonohost. Příliš dlouhé zadní běhy.
  • Roztažené prsty nebo ploché tlapy.
  • Zadržovaný, těžkopádný pohyb. Při klusu v porovnání s kohoutkem vysoko nesený zadek. Příkře nahoru a dolů se pohybující zadek pří klusu. Mimochod.
  • Měkká, zvlněná srst bez podsady.
  • Načernalé, černě skvrnité a hnědé barevné odstíny v různých kombinacích.
  • Kohoutková výška psa pod 65 cm, feny pod 62 cm.

VYLUČUJÍCÍ VADY:

  • Každá odchylka od jedině přípustného nůžkového skusu.
  • Černá nebo hnědá barva.
  • Chybění jednoho špičáku nebo jednoho řezáku, chybění jednoho třetího, případně čtvrtého premoláru, nebo jednoho moláru.

Pozn.: Psi musejí vykazovat dvě viditelná normálně vyvinutá varlata, která jsou zcela v šourku.